Vladimír Petroci: Homeopatie účinkuje zcela jiným způsobem než léky konvenční medicíny
Obsah článku
- Na jakém principu homeopatie funguje? Jak dlouho se již používá?
- Jak je možné, že homeopatické léky jsou účinné, i když jsou velmi zředěné?
- Homeopatie je často označována jako alternativa ke klasické léčbě. Je to tak?
- Je vhodné homeopatika kombinovat, případně je užívat spolu s klasickými léky?
- Homeopat je lékař se standardním medicínským vzděláním. Proč se někdo vzdá toho, co vystudoval a rozhodne se pro toto odvětví?
- Probíhá vyšetření u homeopata stejně jako u klasického lékaře? Co všechno si homeopat všímá?
- Jak dlouho trvá homeopatická léčba? Co všechno se jí dá léčit?
- Mají homeopatika nějaké vedlejší účinky?
- Homeopatika se dají koupit iv lékárně. Jaký je rozdíl mezi těmi, které vám dá homeopat a volně prodejnými homeopatiky?
- Jsou při léčbě homeopatiky nějaké doporučení, například dieta, zdržení se alkoholu a pod.?
Základním principem homeopatie je, že podobné se léčí podobným. Ze znamená, že pokud si dá někdo na popálené místo něco teplé, použil podobný prostředek jako samotný problém. Homeopatická léčba se jako přesně definovaná metoda léčby používá již více než 220 let.
O její historii, principech, ale io prípradných vedlejších účincích jsme si povídali s homeopatem Vladimírem Petroci zeSlovenské akademie klasické homeopatie.
Na jakém principu homeopatie funguje? Jak dlouho se již používá?
Slovo homeopatie je odvozeno z řeckého homeo a pathos a znamená "podobné utrpení". Konvenční medicína se označuje slovem alopatie - "jiný než je utrpení". Oba principy léčby jsou známy již tisíciletí. Mluví o nich už Hippokrates v 5. století před n. l. Oba tyto principy fungují. Například, pokud si někdo dá na popálenou ruku něco studené, použije alopatické princip, protože prostředek je jiný (studené) jako samotný problém (popálení). Pokud si však dá na popáleninu něco teplé, například teplou vodu, využije homeopatický způsob léčby. Prostředek (teplo) je podobný jako je samotný problém (popálenina).
Homeopatickou metodu léčby využívá i konvenční medicína, jen tyto postupy tak nepomenúva. Jde například o očkování, desenzibilizaci při léčbě alergií (Staloral), amfetaminy při léčbě ADHD (stimulanty hyperaktivním dětem), betablokátory při srdečním selhání (zpomalují srdeční činnost, proto byly dlouho kontraindikováno), malé dávky jedů, otužování, cvičení, opalování se, fytotoxíny a fytoalexiny, krátkodobý půst. Káva v nízkých dávkách je stimulant, ve vysokých utlumuje. Kozlík je sedativum, ale ve vyšší dávce způsobuje neklid a úzkost. Rebarbora v nízké dávce potlačuje průjem, ale ve vysoké působí jako projímadlo. V biologii se tento princip označuje jako předpokládajícího hormesi. Podstatou hormetického efektu je dlouhodobě příznivá reakce organismu na jinak stresový impuls, který je dostatečně slabý na to, aby stimuloval organizmus a ne naopak.
Velmi často homeopatický princip léčby používal ve své praxi velký lékař 16. století Paracelsus, ale samostatný systém léčby na jeho základě vytvořil až německý lékař a chemik Dr. Samuel Hahnemann (1755 - 1843). První článek uveřejnil v roce 1796. Takže homeopatie jak přesně definovaná metoda léčby se používá již 223 let. Za ten čas si získala velkou přízeň u všech vrstev obyvatelstva, protože dokázala velmi účinně léčit těžké infekční epidemie (spála, cholera, tyfus, pravé neštovice, španělská chřipka atd.) Od 30. let 19. století se používala i na území Slovenska. Kromě lékařů ji používali i laici, například kněží. Pavol Dobšinský ve svých listech synovi píše o tom, jaký je vděčný za to, že existuje homeopatie. Během epidemie cholery mu zachránila život a jeho prostřednictvím i mnohým jeho farníkům. Při těchto epidemiích byla úmrtnost lidí léčených homeopaticky několikanásobně nižší než u léčených běžnými metodami. Proto se homeopatie rychle rozšířila po světě a podporovaly ji nejen běžní lidé, ale i šlechta, inteligence a papežové.
V současnosti ovládli myšlení lidí pokud jde o komplementární medicínu PR agentury placené výrobci léků. Jedním z příkladů je tzv. Australská studie z roku 2015, která na základě 5 studií údajně dokázala, že homeopatie není účinná ani v jednom ze 68 onemocnění. Závěr této zmanipulované studie probrali všechna média po celém světě a vedla k potlačení homeopatie ve více zemích. Výhrady k této studii lze nalézt například na webu HRI.
Opačným směrem vývoje je Švýcarsko, kde po několikaletých diskusích mezi všemi zúčastněnými stranami a po vypracování nezávislých studií o efektivnosti, došlo od června 2017 k trvalému začlenění homeopatie do státní zdravotní péče spolu s dalšími 4 metodami komplementární medicíny. I zde byl pokus o zvrácení, ale výhodou Švýcarska je možnost realizovat referendum.
Jak je možné, že homeopatické léky jsou účinné, i když jsou velmi zředěné?
Prvních 10 let Dr. Hahnemann používal vážiteľné množství léků, neředit jejich. Ale pak zjistil, že pokud zředí látku a otřásá roztokem po každém ředění, takto připravený lék je ještě účinnější než předtím. Kromě zvýšení účinnosti to přineslo dva další bonusy. Takto připravené léky byly účinné i když jejich materiální zdroj byl inertní (tělo něj nijak nereagovalo), například rostlinné uhlí, zlato. Kromě toho, bylo možné používat i látky, které ve svém vážiteľnom, materiálním stavu byly velmi toxické, protože tímto procesem úpravy se jejich toxicita zcela ztratila (hadí jedy, oxid arsenitý, rtuť ...). Dosud není zcela objasněn tento proces přípravy homeopatických léků tzv. dynamizací.
Zkoumání toho, jak je možné, že silně zředěné roztoky, kterými se otřásá po každém zředění, si zachovají účinek, resp. působí ještě silněji na organismus jako původní látka se ubírá dvěma směry:
- Dr. Rajendran zkoumá nanočástice, které jsou přítomny i v roztocích zředěných nad Avogadrovy číslo, ve kterých by teoreticky už neměly být žádné částice původní látky. Na spojení principu předpokládajícího hormesi a poměrně nedávného objevu nanočástic je postaven model vysvětlení účinku homeopatik Prof. Iris R. Bellová, která napsala na toto téma několik vědeckých článků.
- Zkoumáním kvantově-elektromagnetického působení poskytnutého jedinečnými fyzikálními vlastnostmi vody je známý Dr. Alexander Tournier a nositel Nobelovy ceny Prof. Luc Montaigner.
Jsou to dva hlavní směry současného výzkumu směřujícímu k úplnému objasnění vlastností roztoků, které prošly tzv. dynamizací.
Jsme teprve na začátku vědeckého vysvětlení účinku homeopatických léků. Tento výzkum zpomalují nesmírně velké předsudky, kritizování vědců, kteří se tímto tématem zabývají a nedostatek financí. Přitom jde o tak základní objevy jako je objev Ameriky, objev dalekohledu, objev kvantové fyziky nebo lety do vesmíru. Hluboké pochopení tohoto účinku změní tvář medicíny budoucnosti. Je však jen otázkou času, kdy se toto působení vysvětlí. V povědomí lidí však přijetí tohoto objevu nastane zřejmě později, protože je mnohem zotrvačnejšie jako nejnovější objevy vědy. Například běžní lidé potřebovali 300 let na přijetí Koperníkova objevu, že Slunce je středem naší planetární soustavy. Až do 30. let 19. století byly Koperníkova díla na indexu katolickou církví zakázaných knih, protože odporovaly zaužívanému světonázoru.
Navzdory velkým překážkám při vědeckém zkoumání v homeopatii, existuje již kromě prací v základním výzkumu několik tisíc vědeckých studií potvrzujících účinek homeopatie, včetně meta-analýz, dvojitých slepých studií, obzervačných studií, studií na zvířatech a na rostlinách.
Základním pravidlem homeopatie je princip podobnosti. Mnohé studie, které vyšly negativní, nezohlednily tento princip. Ale ve studiích, kde byl přípravek individuálně zvolen a tyto studie byly dvojitě zaslepené, zjistilo se, že homeopatický lék měl statisticky významně vyšší účinnost než kontrolní skupina, která dostala placebo (neúčinnou látku).
Největším problémem však zůstává stále předpojatost a zažitý světonázor. Ať už by byl počet těch studií desetkrát nebo stokrát větší, nikdy je nebude dost pro toho, kdo je přesvědčen, že to nemůže fungovat, vždy si najde nějaký důvod, proč jejich odmítne. Odpůrci i zastánci homeopatie se opírají o zdroje, které podporují jejich pohled na svět. Tento jev se týká různých oblastí a nazývá se konfirmační bias. Rozdíl však mezi skeptiky a těmi, kteří používají homeopatii, je však v praxi. První si jen něco myslí, dokud druzí to i vyzkoušeli.
Jediné východisko z tohoto bludného kruhu nekonečných diskusí na fórech a sociálních sítích proto nevidím ve zvyšování počtu vědeckých prací, ale v osobní zkušenosti. Doporučuji vyzkoušet účinek homeopatik na sobě v jednoduchých indikacích, v nichž u většiny lidí je účinný jeden lék, jako je například Arnica montana při úrazu a operaci, Cantharis při spálenině nebo Thuja při bradavic. Vlastní zkušenost je nejpřesvědčivější.
Homeopatie je často označována jako alternativa ke klasické léčbě. Je to tak?
Jednou jsem četl, že pokud chceme dosáhnout dramatické zlepšení, potřebujeme použít jiný princip a nespoléhat se pouze na vylepšování. V současném motorismu jsme svědky přechodu od spalovacích motorů k elektrickým. Ty mají výrazně odlišné vlastnosti od spalovacích a dokážou to, co spalovací nedokážou. Mají například okamžitě k dispozici celý výkon motoru a nepotřebují převodovku. Homeopatie účinkuje zcela jiným způsobem než léky konvenční medicíny. Proto přináší možnosti, které jsou neznámé konvenční medicíně.
Když jsem pracoval jako internista - pneumolog, neustále jsem se setkával s názorem, že chronická onemocnění jako je například astma, revmatoidní artritida, ulcerózní kolitida, psoriáza, epilepsie, vysoký tlak atd., Nelze vyléčit, že je možné je jen léčit, tlumit jejich aktivitu a informovat pacienta, že do konce života bude mít dané onemocnění.
V homeopatii se však setkáváme běžně s tím, že pokud dáme správný lék, který odpovídá stavu člověka, dojde k úplnému a trvalému vyléčení jeho chronického onemocnění. To je také důvod, proč jsem se vzdal praxe v konvenční medicíně a věnuji se již od roku 2002 jen homeopatii. Zaprvé proto, že konvenčních lékařů je dost, a po druhé vidím v homeopatii účinnější nástroj, který vede ke skutečnému vyléčení i chronických onemocnění.
Homeopatie však není vhodná jen pro chronické onemocnění. Je velmi účinná i při velkém spektru akutních onemocnění a výrazně zkracuje jejich průběh.
Jsem přesvědčen, že každý by měl naučit základy homeopatie a používat ji ve své rodině při běžných onemocněních jako jsou nachlazení, chřipka, angína, horečky, kašel, průjem, popáleniny. Samozřejmě je dobré vědět, co je život ohrožující onemocnění a co zvládnu doma. Běžně se však mnohé onemocnění léčí doma a lidé nejdou na pohotovost při každém zakašlání nebo každé teplotě.
I konvenční medicína, i homeopatie má své místo. Konvenční medicína vyniká v akutní medicíně, kdy dochází k selhávání životních funkcí a v chirurgických oborech. Například koncem 19. století jen v USA bylo přibližně 100 homeopatických nemocnic a v každé z nich bylo i chirurgické oddělení. Homeopatie je zas velmi účinná při běžných akutních onemocněních a chronických problémech, které jsou za hranicí léčitelnosti konvenční medicíny.
Je vhodné homeopatika kombinovat, případně je užívat spolu s klasickými léky?
Homeopatika lze kombinovat s alopatických léky. Pokud již někdo užívá konvenční alopatické chemické léky, doporučujeme mu sledovat stav a adekvátně po dohodě s lékařem, který mu daný lék předepsal, upravit dávkování v případě zlepšení stavu. Jen málo lidí chce zbytečně užívat léky.
Homeopat je lékař se standardním medicínským vzděláním. Proč se někdo vzdá toho, co vystudoval a rozhodne se pro toto odvětví?
Homeopatii může používat každý. Mohou ji používat lidé v domácnosti. Například jen díky ženám, které ji používaly ve svých rodinách přežila homeopatie v USA období útlumu od 30. do 70. let 20. století. Profesionální homeopat je však někdo, kdo tuto metodu léčby studuje po celý život. Je to velmi obsáhlá disciplína. V současnosti máme k dispozici přibližně 8 000 homeopatických léků. Každý z nich má přitom tisíce příznaků, které tvoří jeho symptomatický obraz. Potřebujeme hodně vědět, abychom mohli každému co nejpřesněji předepsat lék, který je nejpodobnější jeho chorobnému stavu nebo konstituci.
Věřím, že homeopatické povolání je samostatné povolání, že není třeba nejprve promovat na medicíně a až potom začít se studiem homeopatie. Metody a léky jsou takové odlišné od konvenční medicíny, že studium konvenční medicíny představuje příliš velkou objížďku na této cestě. Ani psychologové nevyštudujú nejdříve lékařskou fakultu, aby mohli nastoupit na fakultu psychologie.
V mnoha zemích pracují jako homeopaté současně lékaři i nelékaři, například ve Švýcarsku, Anglii, Holandsku, Norsku, Irsku, USA. Ojedinělou je situace v Indii, kde je homeopatie státem uznávaná a homeopaté studují na homeopatických fakultách pět a půl roku denním studiem. Po ukončení studia mají titul lékař.
Samozřejmě je třeba, aby i homeopaté nelékaři měli základní znalosti z anatomie, fyziologie, patofyziologie, klinických oborů nejen proto, aby lépe rozuměli tomu, co je zvláštní u konkrétního člověka a čemu by měly tedy věnovat největší pozornost v souladu s požadavky homeopatie, ale i proto, aby věděli odlišit stavy, které vyžadují zákrok ze strany odborníků konvenční medicíny (akutní břicho, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, pohlavní nemoci, tuberkulóza, fraktura kosti atd.).
Hlavní organizací, která u nás prosazuje samoregulaci homeopatů je Slovenská komora homeopatů. Je zde možné nalézt i seznam homeopatů, kteří splňují podmínky pro profesionální praxi.
Probíhá vyšetření u homeopata stejně jako u klasického lékaře? Co všechno si homeopat všímá?
Je zde několik zásadních rozdílů. Když se dělaly statistické pozorování v USA, zjistili, že konvenční lékař přeruší vyprávění pacienta v průměru po 11 sekundách. Při homeopatickém tréninku naopak učíme dát prostor člověku, aby mohl spontánně mluvit. Homeopatické vyšetření chronického problému trvá v průměru 1,5 hodiny. Formou rozhovoru zjišťujeme všechny tělesné příznaky spojené s onemocněním, zajímají nás detaily, například typ bolesti, vyzařování, jaké vlivy daný příznak zlepšují a jaké zhoršují atd.
Velmi důležitá je situace, ve které se problém začal. Zajímáme se o rodinnou anamnézu - onemocnění příbuzných, duševní stav člověka, jeho povahu, ptáme se na chutě a averze, na to jak vnímá chlad a teplo, jak spí, co se mu sní, u žen podrobně na menses. Často nám lidé řeknou, že mají pocit, že jsou u psychologa. V homeopatii tělesný a duševní stav souvisí. Již více než 200 let víme o psychosomatickém propojení mnoha onemocnění. Samozřejmě si všímáme i tělesné znaky člověka. Vše, co vidíme, je důležité - například tvar a místo bradavic, vrásky, barva pokožky, očí, typ ochlupení, vlasy atd.
Jak dlouho trvá homeopatická léčba? Co všechno se jí dá léčit?
Akutní onemocnění se zvyknou výrazně zlepšit do několika hodin. Pokud se do 6 hodin stav nezačne zlepšovat při akutním onemocnění, lék je zřejmě nesprávný. Při akutním onemocnění očekáváme zlepšení o 80 až 90% do 24 hodin.
U chronických onemocnění je to velmi individuální. Velmi závisí na individuálním stavu regulačních mechanismů daného člověka, od doby jak dlouho je nemocný, od charakteru samotného onemocnění. Funkční onemocnění jako je například migréna nebo dysmenorea regujú mnohem dříve než ty, kde nastaly už nějaké tkáňové změny (myom dělohy, vředy na kůži nebo na sliznicích, struma). Ekzém se vyléčí mnohem dříve než psoriáza, neboť jeho patologie je méně hluboká. Zlepšení stavu u chronických potíží mohou lidé cítit již o několik minut, ale většinou je to asi po 2 týdnech. Kontrola bývá po 4 až 6 týdnech. Pokud do 4 týdnů nenastane zlepšení, tak změníme lék nebo jeho potenci (číslo, které označuje kolikrát byl roztok původní látky ředěný, je uvedeno za názvem léku).
Homeopaticky lze léčit velmi široké spektrum onemocnění, od rýmy a nachlazení přes funkční onemocnění (neuralgie, bolesti při menses, migrény), psychické onemocnění (neurózy, deprese, fóbie, chorobnou žárlivost) po autoimunitní choroby (intolerance lepku, mléka, histaminu, alergie , roztroušenou sklerózu, vaskulitidy, část případů revmatoidní artritidy), metabolická onemocnění (diabetes mellitus, dna) až po těžké onemocnění jako jsou tumory, epilepsie, schizofrenie.
Samozřejmě, rychlost léčby a prognóza není stejná při různých onemocněních. Nejlepších výsledků máme s léčbou akutních potíží (horečnaté onemocnění, bronchitida, angína, zánět středouší, průjem, zánět močového měchýře ...), alergií, ekzému, migrén, bolestivé nebo nepravidelné menstruace, s obtížemi v menopauze, neplodnosti, astmatu, bradavic, zánětů trávicího traktu, fobií a neuróz, traumatických stavů (hojení ran, zlomenin, keloidů, otřes mozku). Velmi příznivě působí homeopatika i během porodu. Můžeme je také používat preventivně, například před operací nebo v období infekční epidemie.
Někdo by mohl namítnout, že homeopatie působí na základě placebo efektu. Upřímně musím říct, že bych byl rád, kdyby to tak bylo. V takovém případě bychom byli úspěšní u všech lidí, hned při prvním setkání a nemuseli bychom se donekonečna vzdělávat. Bohužel, pokud chceme dosáhnout skutečně hluboké vyléčení, musíme dát lék, který je dostatečně přesný v podobnosti stavu nemocného člověka. Běžně se stává, že až na třetí nebo počtvrté se nám podaří najít takový lék a najednou dojde k velkému zlepšení. Pokud by byla představa o placebo účinku správná, pak by bylo logické, kdyby největší účinek byl při prvním setkání a s neúspěšnými předpisy by narůstala nedůvěra a tím by se snižoval potenciální placebo efekt. Každá léčebná terapie - ať už v konvenční medicíně, v homeopatii, ve fytoterapii, v čínské medicíně - má složku placeba. Ale na základě našich zkušeností víme říci, že homeopatie není na něm založena.
Mají homeopatika nějaké vedlejší účinky?
Ne, nemají nežádoucí účinky, se kterými se běžně setkáváme u chemických léků. Může se však stát, že se na začátku mírně zvýší vylučování, například člověk po homeopatika více močí, přežene ho, přechodně se objeví na kůži vyrážky nebo dostane rýmu. Je to přirozený proces a netřeba se ho bát. Ne každý si to všimne a nebývá to nic nepříjemné. Také se může stát, že se po přípravku objeví příznaky, které připomínají příznaky z minulosti daného člověka. Další možností je, že se příznaky posunou směrem dolů, ve směru od hlavy k nohám. Je to opět dobrý znak, že léčba pokračuje správně. Tyto projevy, se kterými se můžeme setkat při homeopatické léčbě popisují tzv. Heringove principy. Říkají, že průběh léčby probíhá zevnitř ven, shora dolů a do minulosti.
Homeopatika se dají koupit iv lékárně. Jaký je rozdíl mezi těmi, které vám dá homeopat a volně prodejnými homeopatiky?
Jsou dva druhy homeopatických léků. Jednosložkové a komplexní preparáty. První vznikly jen z jednoho zdroje, druhé jsou směsí jednosložkových a jsou určeny pro jednotlivé onemocnění, například na osteoporózu, na kinetózu, na bolesti v krku, při chřipce atd. Jednosložkové léky dokáží používat ti, kteří o homeopatických lécích alespoň něco vědí. Ostatní spíše využijí komplexní preparáty, které fungují ve stylu "brokovnice" - některý z těch léků, které jsou smíšené zabere na daný problém. Nedoporučuji léčit komplexními preparáty složité chronické onemocnění. Jsou určeny pro jednodušší akutní problémy. Vážnější problémy vyžadují přesný předpis.
Problémem v lékárnách na Slovensku je velmi omezený počet jednosložkových léků. Nevím přesně, kolik jich je aktuálně dostupných v lékárnách, předpokládám, že asi 200. Přitom v profesionální praxi je používáme již téměř 8 000. Myslím, že není šťastné zařazení homeopatik do kategorie léků, k čemuž došlo tak, že Slovensko provedlo v roce 1991 evropskou směrnici a zapracovalo ji do zákona o léku, protože z toho vznikají jen problémy. Nelíbí se to skeptikům ani fundamentalistických orientovaným lékárníkem a nevyhovuje to ani nám, protože registrace každého jednosložkového homeopatika stojí tisíce eur, a proto se snižuje jejich reálné dostupný počet. Jednosložkové homeopatika jsou levné, stojí 80 - 100 Kč.
Pro firmu, která je registruje, je to nevratná investice. Na Slovensku jsou homeopatika dostupné pro každého bez receptu, podobně jako na celém světě. Výjimkou je pouze Česká republika, kde je potřebný recept od lékaře při koupi některých homeopatických přípravků.
Jsou při léčbě homeopatiky nějaké doporučení, například dieta, zdržení se alkoholu a pod.?
Přímo s homeopatickou léčbou není třeba dodržovat nějaký speciální režim. Někteří, starším způsobem vzdělávání homeopaté říkají svým klientům, aby nepili kávu, nepoužívali mentol, nejedli česnek a cibuli, nepili žádný alkohol. Ale tato doporučení jsou zbytečné. Pokud je lék správně zvolený, funguje téměř vždy přesto, jestli někdo vypil kávu nebo ne. V průběhu téměř 30 let praxe jsem viděl jen několik málo případů, kdy byl účinek přípravku zrušen. Bylo to po opilí se alkoholem téměř do bezvědomí, po celkové anestezii a po některých antiepileptik.
Samozřejmě, je žádoucí doporučit každému zdravý životní styl, pohyb, zdravou výživu, půst, psychohygienu a hlavně zmyslupný život. Protože pokud je člověk dlouhodobě nešťastný, onemocní. Homeopatie ví odstranit onemocnění, ztuhlost, která vznikne v organismu, ať už v tělesné nebo psychické oblasti, ale nedokáže člověka naučit správně žít. Ale to je už jiná kapitola.