Gustáv Solár: Akupunktura neléčí nemoc, která je jen "vrcholem ledovce", ale pacienta
Obsah článku
- V čem spočívá základní rozdíl mezi akupunkturou a akupresurou?
- Akupunktura je v našich končinách přece jen o něco známější. Mají lidé o tento způsob léčby zájem?
- S jakými problémy jim nejčastěji pomáháte?
- Co všechno se dá pomocí akupunktury léčit?
- Akupunktura se ve světě těší velké oblibě, přesto se najde mnoho lidí, kteří ji zpochybňují. Nakolik je tato "alternativní" léčba účinná?
- Co je to akupunkturní bod a akupunkturní dráha?
- Jaké techniky a metody jsou v akupunktuře využívány?
- Kolik "sezení" je potřebných k vyřešení zdravotního problému?
Akupunktura je téměř 5-tisíciletá čínská léčebná metoda, která neléčí jen nemoc pacienta, léčí člověka jako celek. Na Slovensku mohou akupunkturu provádět pouze odborníci s medicínským vzděláním. Jde o lékařskou disciplínu, kterou lze v rámci diagnostiky a léčby nemocí, ale i v rámci prevence použít ve všech medicínských oborech.
O akupunktuře a o spojení tradiční a moderní medicíny jsme si povídali s MUDr. Gustávem Solárem, PhD. z První kliniky akupunktury a naturální medicíny G. Solára.
V čem spočívá základní rozdíl mezi akupunkturou a akupresurou?
Akupunktura je obecný název pro medicínu, která se zabývá tzv. aktivními body, meridiány, mikrosystémy, šlacho-svalovými dráhami etc. a různými formami působení či stimulace těchto jejích složek. Původní čínský název je Czene CJU terapie, což v překladu znamená píchání a moxování a latinské slovo akupunktura je složeno ze slov Accusol - jehla a punctus - bod.
Akupresura, tedy působení na jednotlivé body tlakem je tak říkajíc "najamatérskejší" varianta této terapie, která je sice také účinná, ale ani zdaleka se nevyrovná např. aplikaci jehel, laseru, elektrické stimulaci či jiných způsobů akupunktury. Vhodná je např. jako první pomoc v případě, že není po ruce nic vhodnější. Na našem pracovišti používáme např. dnes už hlavně aplikaci fyziologického roztoku do příslušných bodů, což je velmi efektivní působení, které nabízí v konečném důsledku větší možnosti než jiné postupy a je pro pacienta i komfortnější.
Akupunktura je v našich končinách přece jen o něco známější. Mají lidé o tento způsob léčby zájem?
Z více než čtyřicetileté zkušenosti s akupunkturou mohu říci, že zájem o ni neustále narůstá a to nejen mezi pacienty, ale i lékaři. Čím dál tím více pacientů přichází k nám na kliniku na doporučení lékaře, což signalizuje narůstající zájem i v odborné veřejnosti. Pokud jde o to, že je u nás známější, je třeba říci, že slovenská akupunktura má dlouhou tradici, a díky jejímu rozvoji v bývalém Sovětském svazu měla příznivou půdu i v bývalém režimu u nás.
Např. jedním z mých prvních učitelů byl právě sovětský profesor Kačanov, který patřil k první skupině sovětských lékařů, kteří akupunkturu studovali v Číně, když ještě v Evropě příliš známa nebyla. Zájem lidí o tuto léčbu narůstá i vzhledem k rozšiřující se možnosti akupunkturní diagnostiky a léčby, která je na Slovensku na poměrně vysoké úrovni i když tato není ještě celoplošně rovnoměrná.
S jakými problémy jim nejčastěji pomáháte?
Mezi nejčastější problémy patří různé bolestivé stavy, pohybové problémy, alergie, migrény, problémy tzv. funkční neplodnosti a na naší klinice narůstá i počet pacientů, kteří absolvují onkologickou léčbu, přičemž právě pomocí akupunktury dokážeme velmi podstatně zmírňovat účinky chemo- a radioterapie, kterou pak tito pacienti podstatně snadněji snášejí. Seznam problémů je podstatně větší, uvádím jen některé na ilustraci.
Mezi atraktivní působení akupunktury patří i Meso-Forte terapie podle patentu prof. Shushardzana, licenci jejíž na Slovensku má zatím jen naše klinika. Podstata fungování terapie z akupunkturního hlediska spočívá v působení specificky vybrané hudby - a tedy specifických fyzikálních vlivů na akupunkturní body a mikrosystémy. Je třeba říci, že tato terapie má i výrazně omlazující efekt a je mezi pacienty velmi populární. Samozřejmě, že tento efekt je jen jedním z komplexního terapeutického působení této technologie.
Co všechno se dá pomocí akupunktury léčit?
V tradiční medicíně nejsou zvlášť vyspecifikované okruhy poruch, které má léčit akupunktura, to znamená, že historicky se používala u všech onemocnění. Rozvoj tzv. západní medicíny způsobil, že akupunktura je, nebo by alespoň měla být, součástí komplexní léčby a podle našich zkušeností má své uplatnění téměř v každé komplexní léčbě minimálně svými harmonizačními účinky. Samozřejmě, že akutní ohrožení života patří primárně do rukou tzv. akutní medicíny, která v takových případech je jednoznačně prioritní a nikdo nebude takového případy léčit akupunkturou. Z medicínského hlediska je vždy důležitá komplexnost léčby a tedy součinnost všech medicínských postupů a metod, které onemocnění vyžaduje.
Akupunktura se ve světě těší velké oblibě, přesto se najde mnoho lidí, kteří ji zpochybňují. Nakolik je tato "alternativní" léčba účinná?
Především je třeba zdůraznit, že akupunktura nemá u nás nic společného s alternativní léčbou, je to specializační obor medicíny a akupunkturu u nás ze zákona smí provádět pouze v ní kvalifikovaný lékař. Praxe bývá někdy i jiná, ale amatérských "léčitelů" nelze zaměňovat s odborníky, spíše jsou produktem nedůslednosti systému, který není dostatečně účinný při takovém porušování zákona a může dojít i k poškození důvěřivého či neinformovaného pacienta. To, co také potenciálně poškozuje dobré jméno akupunktury, ačkoli s ní jako oborem medicíny nemá nic společného.
Z medicínského hlediska je problém v tom, že akupunktura se studuje postgraduální studium, a tedy lékaři se s ní během studia na fakultě prakticky nesetkají a - pokud ji v rámci postgraduální nestudují - nevědí o ní prakticky nic, a tak jsou názory mnohých kolegů v podstatě laické . Vzhledem k tomu, že je to obor medicíny, je u lékařů odmítání či nedůvěra k akupunktuře spíše projevem nedostatečné informovanosti či vzdělání v tomto oboru.
Nedůvěra pramení ještě ze dvou okruhů. Jednak jsou to vědecky se tvářící tzv. "skeptické" uskupení odborníků i z jiných nemedicínských oborů či různí "šarlatánobijci", kteří mají na svých stránkách přímo anekdotické argumenty proti akupunktuře a možná by jim prospělo doplnění vzdělání v této problematice namísto nedůstojného odborného ztrapňování se. To je první zdroj šířící dezinformace o akupunktuře.
Druhý velmi vážný zdroj dezinformací jsou některé křesťansky se tvářící weby či přímo někteří kněží, kteří v rozporu s oficiálním stanoviskem církve zařazují akupunkturu k "ďábelským" praktikám na základě toho, že je považují ve své nevědomosti za falešné zázraky, pocházející od ďábla. Bylo by to úsměvné, kdyby takto nepoškozovaly lidí, kterým by mohla akupunktura pomoci a protože nekonají jejich církevní nadřízení, možná by měli jednat zodpovědní zdravotničtí funkcionáři, aby se šíření těchto pro pacienty škodlivých a zavádějících bludů, uvedlo na správnou míru a nepoškozovala se tím i institucionální autorita církve.
Zdůrazňuji, že fyziologie i patologie akupunktury mají vědecké zdůvodnění a převážně biofyzikální podstatu, je v plném souladu s nejnovějšími poznatky vědy a v konečném důsledku podstatně rozšiřuje všeobecný medicínsky obzor. Přímou konfrontaci s odborníky samozřejmě tito nedostatečně vzdělaní a samozvaní šiřitelé bludů a zastrašování lidí odmítají, ačkoli paradoxně většina lékařů - akupunkturistů je křesťansky orientovaná a mezi našimi pacienty jsou i někteří kněží či řeholní sestry.
Nezanedbatelný vliv mají také některé naivní diskuse různých samozvaných "expertů" a posuzovatelů na internetu, které však ovlivňují jen laickou veřejnost. Souhrnně lze říci, že lékaři a odborníci, kteří mají seriózní vzdělání v akupunktuře, ji v žádném případě nezpochybňují stejně jako ani informováni pacienti. Přesto by určitě prospěla kvalitní medicínská osvěta dělaná odborníky, která u nás - na škodu věci - zatím chybí. Seriózní výzkum v akupunktuře je však převážně multidisciplinární, neboť vyžaduje spolupráci odborníků z různých vědních oblasti.
Co je to akupunkturní bod a akupunkturní dráha?
Na takto postavenou otázku lze velmi jednoduše odpovědět. Obojí jsou složkami energoinformačních systému každého organismu (včetně zvířat i rostlin), které mají své měřitelné fyzikální charakteristiky, přičemž tzv. akupunktuře dráhy zda meridiány jsou funkčními propojeními akupunkturních bodů. Na odlehčení lze říci, že akupunkturní body nemají organismy proto, aby bylo do čeho píchat, ale tyto mají své funkce v rámci normální činnosti každého organismu bez ohledu na to, zda používáme akupunkturu nebo ne. Na tom je o. i. založená i akupunkturní diagnostika.
Jaké techniky a metody jsou v akupunktuře využívány?
Jak jsem již uvedl, na systémy akupunktury lze působit jednak klasickými akupunkturními jehlami, vpravování různých látek do akupunkturního bodu - tzv. farmakopunktúrou, elektrickou stimulací, magnetickou stimulací, laserem, působením chladu (kryopunktúra) či tepla (moxa) a dalšími technikami, jejichž taxativně jmenování by bylo značně široké.
Kolik "sezení" je potřebných k vyřešení zdravotního problému?
Každý člověk je jedinečný a neopakovatelný, co ve vědecké akupunktuře musíme respektovat, ale je jiný i v časovém intervalu, tedy minimálně každý den. Proto před každým ošetřením děláme i akupunkturní vyšetření a při každém ošetření ošetřujeme jinou sestavu bodů, dle aktuálního stavu. Akupunktura totiž neléčí nemoc, která je jen "vrcholem ledovce", ale pacienta. Každá porucha organismu je důsledkem nerovnováhy v tělesné, psychické, energetické a dalších rovinách každého jedince, a proto je zásadně důležité identifikovat její podstatu a příčiny a pacienta komplexně harmonizovat, a tedy léčit. Stejně je jiný i každý zdravotní problém, má jinou podstatu, historii, souvislosti etc.
Některý problém lze vyřešit pár ošetřeními, jiný vyžaduje dlouhodobé sledování a ošetřování v různých časových intervalech podle aktuálního stavu, proto nelze předem stanovit počet ošetření ani jejich způsob. To by nebylo ani seriózní, ani vědecké. Máme např. i pacientů, kteří chodí pravidelně na ošetření i celé roky, ale v několikatýdenních či několikaměsíčních intervalech dle potřeby a charakteru zdravotního problému a někteří chodí řekněme v týdenních intervalech jen několikrát.
To je i preventivní podstata akupunktury, jejímž základním úkolem je udržovat harmonii organismu. Určitou analogií toho jsou i preventivní lékařské prohlídky v běžné zdravotní péče. Velmi důležitá je také neformální, odlehčená a přátelská atmosféra, vytvářející vzájemnou důvěru mezi terapeutem a pacientem, který by neměl vnímat akupunkturu jako stresující ošetření, ale jako dobrou příležitost harmonizace organismu a zlepšení svého zdravotního stavu a současně i prevenci.