Migréna: Historie, projevy migrény, její spouštěče i prevence
Obsah článku
Migrénu mnozí nepovažují za nemoc. Ataky migrény mohou přitom trvat 4 až 72 hodin a součástí těchto záchvatů může být přecitlivělost na světlo či zvuky. Když pociťujete příznaky, jakými je pulzující bolest hlavy obvykle na jedné straně, která se vám při pohybu ještě více zhoršuje, jste přecitlivělí na světlo a zvuky a k tomu se přidá i celková nevolnost či zvracení, měli byste zpozornět.
Migréna je nemoc, která postihuje celosvětově zhruba 12 procent populace. Třikrát častěji jí trpí ženy než muži. Nevyhýbá se však ani dětem. Přestože je ve společnosti málo akceptována, Světová zdravotnická organizace ji zařadila mezi 20 onemocnění, které vážně zasahují do života člověka a omezují jeho práci a soukromí. V tomto případě nemusí jít pouze o bolest hlavy vyvolanou momentálním vyčerpáním, zvýšeným stresem či nedostatkem pohybu nebo čerstvého vzduchu. "Migréna není jen bolest hlavy. Je to především nemoc, kterou je třeba léčit a vyžaduje si sérii neurologických vyšetření," říká neuroložka MUDr. Iveta Nikolová z neurologické ambulance Agel Clinic v Bratislavě.
Historické pozadí migrény
Migréna není žádnou "novinkou", lidé ji znali už před mnoha lety. O první definici migrény se pokusil Hippokrates, který toto onemocnění definoval jako celoživotní. Původ slova migréna je odvozen z řeckého "hemicrania", což v překladu znamená "pouze polovina hlavy". První zmínky o tomto onemocnění jsou známy již z dob Mezopotámie. Z tohoto období se bohužel nedochovala žádná písemnost. O výskytu migrény, která trápila lidi už v dávné minulosti, nám více prozrazují egyptské, řecké či římské písemnosti. Z nich je zřejmé, že naši předkové si spojovali bolesti hlavy s tresty bohů nebo pomstou zlé duchy. Až koncem 19. a začátkem 20. století byly definovány jako možné spouštěče migrény i psychologické faktory, zejména emocionální stres.
Mezi známé osoby trpící migrénou patřily Július Cézar, Petr Iljič Čajkovskij, Vincent van Gogh a také Jana z Arku. V dnešní době trpí migrénou Serena Williams, Lisa Kudrow, Ben Affleck či zpěvačka Carly Simon.
Projevy migrény
Ve společnosti je migréna málo akceptováno onemocnění, často zaměňováno "jen" za bolest hlavy. Co to však migréna je a jak se projevuje? "Migréna je záchvatovité onemocnění, pro které jsou charakteristické silné ataky pulzující bolesti hlavy, střední až těžké intenzity. Tyto mohou trvat 4 až 72 hodin a součástí těchto záchvatů může být přecitlivělost na světlo či zvuky," popisuje nemoc neuroložka Iveta Nikolová.
Při migréně je silná bolest hlavy situována na jedné straně hlavy, má pulzující charakter a její zhoršení můžete pociťovat tehdy, když se hýbete. Při atacích tohoto onemocnění se zpravidla přidružují i sekundární projevy – někteří pacienti pociťují nevolnost, dokonce až potřebu zvracet, jiným bolest hlavy zhoršuje již běžně obklopující světlo a zvuky.
Migréna s aurou
Samotné bolesti hlavy může předcházet tzv. aura. Její vznik se spojuje se senzorickými, pohybovými nebo verbálními poruchami. "Jedním z jejích nejčastějších projevů jsou různé vizuální poruchy. Z ničeho nic může pacient pociťovat záblesky světla před očima, vidět světlé skvrny, vlny či rozličné tvary," vysvětluje MUDr. František Jurčaga, primář neurologie Nemocnice sv. Michala v Bratislavě.
Aura se může projevovat i pocitem závratí či oslabení svalů. Může se vám zdát, že se vás někdo dotýká, nebo cítíte jakoby píchání jehlami po rukách či nohou. Mravenčení končetin může v některých případech vystřídat pocit jejich nekontrolovatelného trhání. U jiných pacientů se aura objeví jako stav dočasného znecitlivění obličeje nebo jedné strany těla. Migrénou s aurou trpí až 30 % migreniků.
Deník migrenika
Migréna však vyžaduje konzultaci s lékařem-specialistou. Protože pokud zůstává neléčená, může časem stále více komplikovat pracovní či soukromý život pacienta a omezovat ho. I když je považována za onemocnění žen, nevyhýbá se ani mužům či dokonce dětem. "Pro lepší diagnostiku a nastavení správné léčby je dobré, aby si pacient vedl tzv. deník migrenika, do kterého si zaznamenává denní aktivitu, jídlo, požití alkoholu a jiné údaje, kterou mohou pomoci odhalit "spouštěče" migrény," říká neuroložka Iveta Nikolová.
Zaznamenáváním si bezprostředních událostí před záchvatem migrény pomůžete lékaři určit některé spouštěcí momenty. Soustřeďte se především na poruchy režimu spánku, hormonální změny, stres, jídelníček, meteorologické podmínky.
Spouštěče migrény
- Hormonální změny: Zejména u žen mohou vyvolat bolest hlavy hormonální změny, například kolísání množství estrogenu v těle.
- Nízká hladina endorfinů: Další ze spouštěčů se může objevit ráno. Hned po probuzení má člověk v těle více adrenalinu a méně endorfinů. Právě nízká hladina endorfinů je důvod, že se bolesti hlavy objevují ráno.
- Počasí: Svou roli hraje i počasí. Pociťovat tlak můžete zejména při střídání ročních období, kdy zvykne klesat hladina serotoninu v krvi.
- Jídlo a nápoje: Možná vás překvapí, že velkou skupinu spouštěčů migrény tvoří jídlo, hlavně zrající, plesnivé sýry, přesolené a chemicky zpracované potraviny. Migréna může vzniknout i tehdy, když vynecháte jídlo nebo držíte dietu. Způsobit ji mohou například i banány, které jsou bohatým zdrojem draslíku, ale obsahují i látku tyramin, vyvolávající migrénu. Na bolest hlavy mají vliv i nápoje, zejména alkohol jako červené víno a kofein. V jídle třeba sledovat také potravinářské přísady, zejména sladidlo aspartam a konzervační glutamát monosodný. Naopak, jako prevenci si do jídelníčku přidejte celozrnné produkty či zeleninu a další potraviny s vyšším obsahem hořčíku. Protože právě jeho nedostatek má za následek stavy silné bolesti hlavy.
- Mražené potraviny: V létě si dávejte pozor na mražené potraviny. Když rozpálení sáhnete po zmrzlině či studeném nápoji, ti náchylnější na migrénu mohou zažít náhlé ochlazení organismu a bodavá bolest hlavy nastupuje již do 30 sekund.
- Množství spánku: Dalším faktorem, který dokážete sami ovlivnit, je množství spánku. V ideálním případě byste měli spát 6-8 hodin. Nedostatek spánku nebo jeho nadbytek spouštějí migrénu.
- Kouření: Pro lidi s migrenou je zakázanou komnatou kouření. Spouštěčem je samotná cigareta v ruce, ale pro nekuřáky i pasivní vdechování nikotinu.
- Stres: Uškodit si můžete také dlouhodobě nesprávným držením těla a stresem. Pokud se hrbíte, svaly v zadní části krku tisknete na nervy v krční páteři, čehož výsledkem jsou jednak křeče svalů na krku, ale i silná bolest hlavy. Stres je pro většinu pacientů trpících migrénou spouštěčem číslo 1. Mějte proto svůj denní režim, plánujte si aktivity a pravidelně sportujte.
Čokoláda – nepřítel migrény?
Teorie, že čokoláda může být spouštěčem migrény, není velmi opodstatněná. Studie, jejíž závěry prezentoval americký neurolog Kenneth Shulman v létě 2018, nenašla u téměř 96 % ze 606 sledovaných osob trpících migrénou žádnou souvislost mezi záchvaty bolesti hlavy a konzumací čokolády. Výzkum probíhal na základě dotazníkového průzkumu mezi pacienty s migrénou. Ti si během 3 měsíců podrobně vedly deník a sledovali, které potraviny či jiné faktory jim mohly následně pustit migrénu. Přes digitální aplikaci zaznamenávali subjektivní vnímány spouštěče záchvatů a bolesti hlavy. Když následně vědci tyto záznamy statisticky zpracovali a zaměřili se na jednotlivé faktory, zjistili, že jen necelé 3 % respondentů uvedlo, že u nich záchvat migrény mohla nastartovat čokoláda.
Navíc je zajímavé, že mezi sledovanými pacienty s migrénou byli i tací, u nichž měla čokoláda přesně opačný efekt. Její konzumace jejich "zachránila" před rozvinutím bolesti hlavy do stadia migrény. Obecně tedy čokoládu za prokazatelný spouštěč migrény nelze považovat.
Prevence
Frekvenci a intenzitu stavů migrény je možné ovlivnit. Pacient musí být důsledný a dlouhodobě pracovat na prevenci. "Důležité je naučit se ovlivnit faktory, které u vás spouštějí migrénu. Např. zvyknout si na pravidelný rytmus spánku a ranního vstávání, minimalizovat a naučit se kontrolovat to, co vám způsobuje nejvíce stresu, a v neposlední řadě dávat pozor na konzumaci alkoholu a některých druhů potravin," vysvětluje MUDr. Nikolová z neurologické ambulance Agel Clinic v Bratislavě.
Nedostatek nebo naopak přebytek spánku úzce souvisí s rozvojem bolestí hlavy a s migrénou. Limit by měl být v rozmezí 6 až 8 hodin za den. Pokud trpíte migrénou, snažte se vyhýbat tzv. spouštěčem, mezi které patří červené víno, plísňové sýry či citrusové plody. Tyto potraviny obsahují složku podobnou látce vytvářené v mozku, která mimo jiné způsobuje záchvaty migrény.
