Kyselina listová – účinky i pro těhotné
Obsah článku
- Kyselina listová versus folát
- Jaké má kyselina listová účinky? Na co je zapotřebí?
- Kde se vyskytuje přirozeně?
- Třeba brát výživové doplňky?
- Které symptomy jsou projevem její nedostatku?
- Tři nejlépe hodnocené produkty
- Jamieson Kyselina listová 1000 µg 100 tablet
- MedPharma Kyselina listová 400 mcg 107 tablet
- Femibion 1 800 Kyselina listová a Metafolin
- Kyselina listová pro muže, ženy i děti?
- Kyselina listová pro těhotné
- Je nadbytek kyseliny listové rizikový?
Kyselina a zároveň vitamin? To je kyselina folová, známější pod pojmy kyselina listová nebo vitamin B9 (taktéž i kyselina pteroylglutamová, Acidum folicum). Jelikož patří do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě, nedokáže v těle vytvořit dostatečné zásoby, a proto je důležité její doplňování. Jakými způsoby se provádí? Proč má takový význam?
Hlavním zdrojem přísunu kyseliny listové do organismu nejsou pouze potraviny. Výživové doplňky se také dokážou postarat o její optimální hladinu. Jaké jsou doporučené hodnoty? Jaké následky může mít její deficit nebo nadbytek? Ovlivňuje kyselina listová plodnost? Kdo ji potřebuje nejvíce?
Oblíbené výživové doplňky s obsahem kyseliny listové
Kyselina listová versus folát
Mluvíme o formách vitaminu B9, které jsou běžně považovány za rovnocenné. Výsledkem toho je i jejich častá zaměnitelnost. Faktem je, že v lidském těle mají odlišné využití, liší se i samotným zpracováním v organismu. Jaký je mezi nimi rozdíl?
- Kyselina listová = syntetická forma vitaminu B9 – lidské tělo ji samo nedokáže vytvořit. Pokud ji i přijme, před jejím samotným využitím ji nejprve musí přeměnit do aktivní podoby, tzn. folátu. Tento proces se děje především v játrech, přičemž je na to potřebný specifický enzym (MTHFR). Laicky řečeno, až přeměněna verze je pro tělo využitelná a nezbytná.
- Folát = přirozená, aktivní forma vitaminu B9 – tělo ho využívá v nezměněné formě, avšak nedokáže tvořit jeho zásoby. Většina se z organismu vyloučí do 24 hodin (močí a stolicí). Pravidelný příjem kyseliny listové by tak měl být nutností. Nachází se v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu.
Jaké má kyselina listová účinky? Na co je zapotřebí?
- Je esenciální látkou pro normální syntézu DNA.
- Nezbytná pro procesy buněčného dělení a růstu – zejména pro erytrocyty v kostní dřeni.
- Má důležitou roli při syntéze nukleových kyselin a fosfolipidů.
- Podílí se na správném vývinu neurální trubice v embryonálním období.
- Zabraňuje výskytu vrozených vad u dětí.
- Souvisí s růstem bílých krvinek, pomáhá regulovat imunitní reakci na alergeny.
- Snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Kde se vyskytuje přirozeně?
Kyselina listová v potravinách představuje ideální způsob doplňování vitaminu B9. Důležité jsou hodnoty, podle kterých je možné sestavit její ideální příjem. Už z názvu vyplývá, že vysoký obsah bude mít zejména listová zelenina, zdrojem jsou i některé druhy vnitřností, hovězí maso, zelenina, ovoce, luštěniny, kvasnice, pšeničné otruby, celozrnné výrobky, korýši a i.
Podle potravinové databáze Výzkumného ústavu potravinářského vám nabízíme přehled vybraných druhů potravin (na 100 g), při kterém je uveden obsah kyseliny listové, resp. folátu (v mikrogramů):
rajčata | 203 | banán | 55 |
ředkvička | 192 | celozrnné a grahamové pečivo | 50 - 90 |
špenát | 164 | sójová mouka | 200 |
pórek | 103 | droždí (čerstvé) | 1250 |
kapusta | 85 | vlašské a lískové ořechy, arašídy | 70 - 100 |
sója, fazole | 240 | krůtí, kuřecí játra | 559 |
maliny | 150 | vepřová játra | 121 |
borůvky | 126 | žloutek | 83 |
Třeba brát výživové doplňky?
Jelikož je příjem kyseliny listové v rozvinutých zemích nižší než se doporučuje, se ve vybraných státech schválila tzv. fortifikace = její přidání do zvolených druhů potravin. U nás se tímto způsobem obohacují některé rostlinné pomazánkové tuky, cereální výrobky, jogurtové nápoje, džusy.
"BIO kyselina listová", tedy pokud můžeme tento vitamín přirozeně se nacházející v některých druzích jídel tak nazvat, představuje u mnoha nedostatečnou formu přijímání. Zejména lidé s určitými chorobami krve, jater, postižení lupénkou, alkoholici či osoby pravidelně užívající léky mají tendenci trpět její nízkou hodnotou. U nich je zvyšování Acidum folicum prostřednictvím stravy nedostačující.
Které symptomy jsou projevem její nedostatku?
Deficit kyseliny listové může vést ke vzniku několika patologických procesů. Proto je její suplementace důležitá, obzvlášť před plánováním otěhotněním, jakož i během prvních týdnů těhotenství (důvody uvádíme níže). Nedostatek se však nedotýká pouze tématiky těhotenství. Pokud má kyselina listová hodnoty v krvi nízké, následky jsou:
- zhoršení krevního obrazu, anémie,
- zvýšená hladinu homocysteinu v krvi (podobně jako cholesterol se podílí na vzniku či rozvoji aterosklerózy),
- průjem,
- vředy v ústech, peptické vředy,
- vypadávání vlasů, případně i šedivění (kyselina listová na vlasy působí regeneračně),
- poruchy růstu a optimálního vývoje dětí,
- spontánní potrat, předčasný porod.
Vybíráme z katalogu
Kyselina listová Aktiv tob.30
Uniospharma Kyselina listová tbl.60
Elasti-Q Kyselina listová 800 tbl.60
Tři nejlépe hodnocené produkty
Kyselina listová pro muže, ženy i děti?
Její maximální denní příjem závisí na několika faktorech. Jsou jimi zejména věk a plánování těhotenství (případně některé druhy onemocnění). Doporučení se v zahraničí mohou lišit i několikanásobně. U nás platí následující:
- Kyselina listová u dětí – množství 65 mikrogramů za den cca od jednoho roku, postupně se hodnoty zvyšují na 150 – 200 mikrogramů u dětí v předškolním a školním věku. Během dospívání to může být až 300 mikrogramů denně.
- Kyselina listová u mužů a žen neuvažujících o těhotenství – množství 200 - 400 mikrogramů za den.
- Kyselina listová před těhotenstvím (alespoň 1 měsíc před, klidně i 3 měsíce) – množství 600 mikrogramů denně.
- Kyselina listová v těhotenství – množství 600 – 800 mikrogramů za den (max. 1000 mikrogramů suplementace denně).
Kyselina listová pro těhotné
Z velkého množství provedených studií jednoznačně vyplývá, že kyselina listová před otěhotněním, jakož i v prvním trimestru těhotenství výrazně pomáhá ke správnému vývinu embrya a následně i k vývinu důležitých orgánů miminka. Podle Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí může budoucí matka pomoci sobě i dítěti, pokud užívá kyselinu listovou alespoň měsíc před početím a během prvních tří měsíců těhotenství.
Její dostatečný příjem zajistí rychlý růst buněk placenty. Riziko defektů neurální trubice u dítěte se tím sníží o 50 – 70 %. Méně pravděpodobný je také výskyt rozštěpu rtu, patra či dokonce páteře, eliminovány jsou i vývojové poruchy močových a pohlavních orgánů, některé druhy srdečních vad.
Kyselina listová a 2. trimestr? V tomto období už není nutné doplňovat výživu B9 v tabletách. Jelikož ovlivňuje vývin plodu především v prvních týdnech, od 13. týdne lékaři zvyknou doporučovat jiné spektrum vitamínů a minerálů (záleží však od samotného průběhu těhotenství). Pokud se ptáte, zda musí být kyselina listová na předpis, tak odpověď zní ne. Nicméně např. Acidum folicum tbl. dostanete výhradně na recept.
Je nadbytek kyseliny listové rizikový?
I když se ohledně tohoto tvrzení názory liší, zjistilo se, že játra májí schopnost metabolizace kyseliny listové na folát omezenou. V praxi to znamená, že její syntetizovaná přeměněná forma (ne folát) se vrací zpět do krevního oběhu. Jaké jsou následky? Proč se nedoporučuje překračovat její doporučenou denní dávku?
- Kyselina listová může maskovat nedostatek krvetvorné vitamínu B12. Ten je obzvláště důležité u pacientů trpících perniciózní anémií. Onemocnění má stejné symptomy jako nedostatek vitaminu B9 – únava, malátnost, bledost, brnění v končetinách, úbytek hmotnosti. Pokud se příznaky dostaví, důležité je vyloučit anémii jako první v pořadí. Jinak hrozí zhoršení zdravotního stavu kvůli pozdní diagnostice.
- Překročení doporučených dávek by mohlo být nebezpečné pro pacienty s rakovinou hormonálního původu (např. rakovina prsu, prostaty).