1. Úvod
2. Magazín
3. Imunita organismu
4. Nejúčinnější antihistaminika bez předpisu pro děti? Přírodní jsou hit

Nejúčinnější antihistaminika už i bez předpisu a pro děti

Antihistaminika jsou účinné léky na alergie různého druhu. Přestože si je s tímto celoročním problémem spojujeme především, antihistaminika jsou víceúčelové.

Jaké druhy antihistaminik známe, na co všechno je můžete použít či jakými přírodními látkami byste je mohli nahradit, si přečtete v článku.

Oblíbené druhy antihistaminik

Histamin a jeho role v těle

Histamin objevil v roce 1910 Henry Dale, v roce 1920 bylo potvrzeno, že jde o hlavní mediátor alergických chorob. Tato bezbarvá látka se účastní hormonálních reakcích v těle, nachází se ve většině tkání, způsobuje stahování hladkých svalů, rozšiřování kapilár, cévní propustnost a pod. Většinou se v těle nachází ve vázané formě v podobě zásobních granulí buněk, bazofilů a mastocytů. Granule s histaminem se po působení alergenu přes imunoglobuliny rozpadají a histamin je vyplavován do těla.

Histamin má tři základní úkoly v těle: působí jako neurotransmiter v hypothalamu; podílí se na vylučování kyseliny chlorovodíkové v žaludku; účastní se vzniku a rozvoji alergické a zánětlivé reakce v těle.

V orgánech po celém těle se nacházejí čtyři druhy histaminových receptorů –

Antihistaminikum – co to je?

Co to pak je antihistaminikum? Lék, který blokuje vazbu histaminu na histaminové receptory, čímž blokuje projevy jeho účinků.

Nejčastěji se antihistaminika používají k léčbě alergií, zmírňují však i symptomy nachlazení a chřipky. Antihistaminika zmírňují příznaky alergických reakcí včetně otoků, zánětů, svědění, vyrážek, zarudlých očí, nadměrného výtoku z nosu a kýchání.

Histaminové receptory jsou přítomny v různých částech těla - od dýchacích cest přes trávicí trakt až po mozek. Užíváním antihistaminik lze kromě alergií bojovat i proti senné rýmě, ekzémem či histaminové intoleranci.

Některé druhy antihistaminik lze použít i na redukci úzkosti, nevolnosti a zvracení, prevenci léčby kinetóz, ale i k navození spánku.

Druhy antihistaminik

H1 antihistaminika se rozdělují do tří hlavních kategorií:

Antihistaminika 1. generace byly objeveny již v roku 1933. Ernest Forneau a Daniel Bovet objevily první H1 antihistaminikum při pokusu vyvinout zvířecí model pro anafylaxi. Nevýhodou antihistaminik 1. generace je, že pronikají do centrálních částí nervové soustavy a vyvolávají nepříjemné sedativní účinky. Ovlivňují histaminové receptory v mozku, míše i jiných částech těla. Působí nejen na histaminové, ale i na jiné typy receptorů (serotoninové, alfa-adrenergní a muskarinové) a při užití se tak mohou vyskytnout nežádoucí účinky, jako jsou nízký krevní tlak, sucho v ústech, závratě či sedace. Kvůli jejich uspávacími účinku by měly užívat výlučně před spaním a nikdy ne před nebo během řízení motorového vozidla.

Antihistaminika 2. generace byly vyvinuty v 80. letech minulého století, vzhledem k tomu, že nepřecházejí do mozku, nemají sedativní účinky. Jsou bezpečnější než antihistaminik 1. generace, protože působí na H1 histaminové receptory na periferii, a mají málo nežádoucích účinků. Působí protizánětlivě, většina z nich nezpůsobuje ospalost.

Antihistaminika 3. generace byly vyvinuty, aby dosáhli ještě lepší účinky, pozitiva 2. generace antihistaminik jsou zachovány a nedostatky odstraněny. Nemají sedativní účinky, mají vyšší selektivitu vůči H1 receptorům a jsou účinné při odstraňování nepříjemností spojených s alergiemi.

Žádné z antihistaminik nezabraňují tvorbě histaminu, jejich funkcí je zabránit navázání histaminu na H1 a H2 receptory. H2 antihistaminika (např. cimetidin, ranitidin a famotidin) se používají ke snížení produkce žaludeční kyseliny. Zabraňuje spojení se histaminu s H2 receptory přítomnými v buňkách žaludeční sliznice.

Antihistaminika – nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou nejvýraznější v případě antihistaminik 1. generace. jde o účinky vyplývající z působení na CNS, patří k nim sucho v ústech, rozmazané vidění, poruchy močení, poruchy GIT motility a s tím spojené bolesti břicha. Tento druh antihistaminik ovlivňuje i spavost a snižuje psychomotorickou výkonnost.

Vzhledem k těmto nežádoucím účinkům se doporučuje sedativní antihistaminika užívat na noc, aby tlumivé účinky neovlivnily koordinační schopnosti během denních aktivit. Ačkoliv antihistaminika narušují i spánkové procesy a na druhý den se může vyskytnout ospalost navozená nedostatkem efektivního spánku, jde o mírnější nežádoucí účinky.

Antihistaminika bez předpisu

Celosvětově patří antihistaminika k nejčastěji předepisovaným lékům, přesto se dají sehnat i bez předpisu. V současnosti až přibližně 40% lidí trpí nějakou alergií a antihistaminikum je nejúčinnější formou boje proti těmto problémům. Příčinu alergie tyto léky neřeší, tlumí však její příznaky.

Antihistaminika novější generace jsou natolik bezpečné, že jsou volně prodejné. Kromě alergologů mohou antihistaminikum – léky na alergie – předepsat i další lékaři, například pediatři či kožní lékaři. Nejvhodnější je samozřejmě řešit problém přímo s alergologem a nechat si ty nejvhodnější antihistaminika předepsat přímo od něj.

Existují nejúčinnější antihistaminika?

Jelikož jsou účinky antihistaminik různorodé, stejně jako počet samotných výrobků, dokáže si každý najít to, co potřebuje – ať už svépomocí, nebo s pomocí lékaře. Lékař vám může říci, které je to nejlepší antihistaminikum, které splní vaše očekávání a pomůže vám efektivně potlačit příznaky vaší alergie či alergií.

Výběr může být – co se zdraví týká – rozhodující. Nežádoucí účinky jsou sice v mnoha případech minimální, při rozhodování však třeba myslet také na konkrétní účinky. každé z antihistaminik navíc obsahuje různé látky, které nemusí být právě pro vás vhodné. Obzvláště na to třeba brát ohled v případě, že hledáte antihistaminika pro děti.

Žírné buňky

Imunitní buňky, které se nazývají žírné buňky, uvolňují histamin, serotonin, superoxid, heparin, tryptázu, tromboxany, PGD2 a PAF. Jde o buňky, které se nacházejí ve většině tkání obklopujících krevní cévy a nervy. Jsou typem bílých krvinek a jsou součástí imunitního systému. Buňky se aktivují při napadení těla antigeny. Alergen při alergické reakci interaguje s mastocyty (povrchovými protilátkami žírných buněk a bazofilů).

Alergická onemocnění dýchacích cest (např. Astma), ekzémy, kopřivka, svědění, autoimunitní onemocnění, anafylaxe či alergická rýma a lergická konjunktivitida jsou projevy související právě s aktivací žírných buněk.

Přírodní antihistaminika

Na uvolňování histaminu ze žírných buněk ovlivňuje několik přírodních látek, především rostlinných složek. Potraviny obsahující kvercetin, luteolin, kurkumin, Kemper, rutin, theanin či například reishi proto mohou působit jako přírodní antihistaminika.

Do svého jídelníčku byste měli zařadit česnek a cibuli, řeřichu, bylinky tymián, estragon, mátu, ale i kopřivu a heřmánek. Účinným přírodním antihistaminikem je zázvor, který se běžně používal jako inhibitor H2. Studie z roce 2009 prokázala, že jde io stabilizátor žírných buněk. Kurkuma, granátové i klasické jablka, kapary, broskve a mangostan patří rovněž k přírodním užívání antihistaminik.

Histaminová intolerance

Lékaři se v boji proti histaminové intoleranci často uchylují k předepisování antihistaminik. Jelikož je histaminu intolerance způsobena histaminem, užívání antihistaminik jako léků ovlivňujících histaminové receptory je logickým řešením.

Antihistaminika jsou však v tomto případě jen "dočasnými náplastmi". Mohou totiž vyřešit několik symptomů, neřeší však příčinu problému, pouze jeho důsledky. Navíc je třeba si dát pozor i na to, že některá antihistaminika ovlivňují schopnost produkovat DAO enzym, který pomáhá histamin rozložit.

Nejvhodnější je v případě histaminové intolerance zvolit nízkohistamínovú dietu, tehdy užívání antihistaminik není nutné. Aktivitu DAO pomáhá zvýšit například užívání vitamínů C a B6. Oblíbený je také lék Daosin.

Zobrazit produkty v kategorií:

---